Lisování

Technologický význam Lisování (vstřikování)

Vstřikování plastů je termodynamický cyklický proces. Plastová hmota je pro potřebu vstřikování se dodává ve formě granulátu. Mohou být přírodní barvy (zpravidla čiré případně průhledné) nebo probarvené. Barvení je prováděno přidávaním granulovaného barviva (1–3 %) do nebarveného granulátu při nabírání granulátu do vstřikovacího lisu.

Plastový granulát je připravovaný v násypce. Granulát je většinou nasátý vlkostí. Nejčastěji se hmota vysušuje při teplotě do 150 °C. Z násypky se granulát nabírá šnekem do plastifikační jednotky, kde se nahřívá na požadovanou vstřikovací teplotu (150 °C – 400 °C). Zahřátí granulátu probíhá pomocí protitlaku (plastifikací). Součásně dochází k otáčení šneku, který míchá granulát.

Po nahřátí vzniká tekutý plast, který se vstřikuje vysokým tlakem (až 250 MPa) do vstřikovací formy. Forma se zpravidla chladí na provozní teplotu (cca 20 °C – 150 °C). Při vstřikování zahřátého granulátu unikají z formy všechny plyny. Po odstranění všech plynů může být forma vyplněna tekutým plastem. Lisování výrobků je v řádech sekund. Časovou náročnost určují velikosti plastových dílců.

Konec šneku se opatřuje zpětným uzávěrem, aby tekutý plast tekl pouze směrem do formy. Zbytkový objem, který zůstává ve formě se nazývá polštář hmoty (vtok). Po ochlazení vstřikovací formy je forma přístupná. Výlisek poté padá z formy pomocí ocelových trnů. Souběžně s ochlazováním dílu ve formě již vstřikovací šnekový píst nabírá otáčením nový materiál pro další cyklus.